Soustředění Rybník 2022 - 2. den: Neděle dopoledne

Dnes se k nám přidaly Jasmína s Dominikou a Honza od Lenky, coby 2. dospělý. Takže už slušná grupa osmi borců a borkyň. Holky byly odpočinuté a hlavně Jasmína chtěla tlačit na pilu, což se klukům moc nelíbilo. Přece jen jeli už třetí den bez odpočinku a v nohách měli slušných 171 km a nastoupáno 3 150 m. A já jim slíbil volnější den, aby si trošku odpočinuli.

Protáčeli jsme nohy po asfaltu do Závisti. Zde jsme krátce zastavili na křižovatce, naproti domu č. 17. Ten je pozoruhodný tím, že jeho špičatou střechou probíhá hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj a tedy vše, co naprší na severní stranu střechy, steče do Labe a tedy do Severního moře a vše, co naprší na jižní stranu střechy, steče do Dunaje a tedy až do Černého moře.

Další pozoruhodností tohoto místa je informační cedule k rozvodí a tomuto domu, neboť už minimálně sedm let se její text chlubí bizarní pravopisnou chybou – slovem bizardní.

Z této křižovatky tvaru T se dá pokračovat lesní cestou vlevo a nahoru, přímo k nedalekému prameni Radbuzy, asi 1 km. My se vydali vpravo dolů, po asfaltu a dále zlehka protáčeli nohy přes Nemanice až k benzínce těsně před SH v Lískové, za níž začíná stoupání na Čerchov.

Objížděli jsme benzínku kolem dokola, ale lesní cesta vzhůru, co měla být hned za ní, nikde. Divná věc. Protože si tu cestu pamatuji a byl jsem si jí jistý. Zanechali jsme tedy hledání něčeho, co tam evidentně nebylo a vzdalovali se pomalu po chodníku od SH a této benzínky, když tu se objevila benzínka další, ta pravá a za ní i ona lesní cesta vzhůru. Za těch sedm let, co jsem tady nebyl, stačili mezi tuto benzínku a SH napasovat benzínku další. Ukázal jsem tedy dětem, kudy ve středu pojedeme a vydali se na zpáteční cestu do Rybníka.

Cestou zpět jsem chtěl dětem ukázat vykopávky zaniklé obce Lučina a proto jsme ze silnice odbočili na první křižovatce vlevo. Jezdili jsme lesními cestami nahoru a dolů, ale vesnice nikde. Jako navigátor jsem opět selhal a domů nás dovedl Šimon s Honzou.

Na závěr jsme si dali kličkování mezi vysokými pařezy. Vůbec to nebylo tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá, protože třeba u poslední kličky, když má člověk hodně vytočená řídítka, musí zároveň předním kolem překonat hrb a na tom většina, včetně mě, vždy skončila.

Kluci 204 km/ 3 754 m
Holky 33 km/604 m

https://www.strava.com/activities/7635407602

Pavel z hazlovské sekce